02/09/2025
Řemeslo je zlaté dno
"Sláva řemeslům aneb Jak jsme vyměnili dláto za digitální otroctví"
V dobách, kdy lidé ještě měli špinavé ruce a hrdost na to, co vyrobili, existoval svět, kde měl kominík větší váhu než influencer, pekař byl váženější než personal brandový kouč a pokrývač měl větší společenský status než nějaký "content creator", který natáčí své snídaně pro 5 followerů. Ano, píšu o časech, kdy práce měla smysl, když člověk něco vytvořil, opravil nebo postavil, a ne jen bezduše scrolloval životem v naději, že mu někdo dá virtuální like jen za jeho existenci.
Pamatujeme ještě na ty časy, kdy se děti ve školách učily, že řemeslo má zlaté dno? Když se zpívaly písničky o tom, jak je skvělé být kovářem, kolářem, tesařem, ševcem, bednářem, hrnčířem, řezníkem, truhlářem, sklenářem, klempířem, kamnářem, zámečníkem, nebo dokonce metařem? Dnes by se takové písně zakázaly jako traumatizující, protože by připomínaly, že práce není jen o tom sedět na home office a předstírat, že se něco děje, zatímco náš jediný výkon je přepnutí z Teams na Discord.
Kde jsou ty časy, kdy byl zedník hrdinou, který postavil dům, a ne jen anonymní figurka v pozadí, zatímco developer (ten softwarový, samozřejmě) si přivlastňuje všechny zásluhy za "vytváření budoucnosti"? Kde je úcta k řemeslníkům, kteří udržovali svět v chodu, zatímco dnes je každý druhý "podnikatel", jehož jediným produktem je prázdná fráze, předražený online kurz nebo dokonale zbytečný meditační retreat za 2 táci? Ale o tom jindy...
Ach, ta slavná manuální profese kominíka! Ten statečný muž, který chránil domácnosti před požárem a dušením se v jedovatých plynech. Dnes bychom ho asi nazvali "technikem ventilačních systémů" a stejně by nikoho nezajímal, protože kdo by řešil něco tak nudného, jako je bezpečnost, když můžeme sledovat unboxing videjka na YouTube?
A co pekaři? Ti kouzelníci, kteří každé ráno vyčarovali čerstvý chleba, bez kterého bychom všichni pomřeli hlady? Dnes si raději objednáme předražený avokádový toast z bistra, kde ho připraví "kuchař", jehož jediná kvalifikace je umět natočit jídlo do Insta stories.
A nezapomeňme na pokrývače! Ti odvážlivci, kteří lezli po střechách, aby nám nekapalo na hlavu. Dnes by je nahradila nějaká "chytrá střešní aplikace", která by nám jen poslala notifikaci: "Vážený zákazníku, prší vám do obýváku. Doporučujeme upgradovat na prémiový tarif, abychom zjistili proč."
Ano, svět se změnil. Vyměnili jsme dláto za touchpad, kladivo za klávesnici a hrdost za prázdné fráze o "flexibilitě" a "inovacích". Řemeslníci byli nahrazení algoritmy, poctivá práce virtuálními měnami a úcta k manuálnímu výkonu přešla do stavu, kdy jediné "řemeslo", které mladé zajímá, je jak co nejlépe filtrovat svůj obličej na TikToku.
Takže tleskejme, přátelé. Tleskejme světu, kde je víc "brand manažerů" než instalatérů, víc "life coachů" než zámečníků a víc "digitálních nomádů" než lidí, kteří by uměli postavit pořádný dům. Protože až nám jednou poteče do bot, až nám spadne střecha na hlavu a až nám zplesniví chleba z obchodu, protože už nikdo nebude umět pořádně péct, aspoň budeme mít dost influencerů, kteří nám o tom natočí dojemný story.
Sláva řemeslům! Těm vymírajícím druhům, které jsme vyměnili za iluzi pokroku. Ať žijí ti, kteří ještě vědí, v které ruce se drží kladivo. Pokud na nějaké ještě narazíme.
